I letos jsme vyrazili na tradiční redakční roadtrip s cílem odškrtávat si další průsmyky z to-do listu. Aby nás ceny benzínu nezruinovaly úplně, omezili jsme se jen na Rakousko a k tradičnímu Grossglockneru přidali průsmyky Silvretta a Nockalmstrasse. Ale za to se zúčastnily tři šestiválce.
Přesně před 10 lety jsem vyrazil na svou první větší projížďku alpskými průsmyky. Během 10 dnů jsem projel to nejlepší, co jsem do 5000 km trasy mohl nacpat, a sepsal jsem o tom desetidílný článek, ve kterém jsem došel k tomu, že asi nejlepší svezení nabízí Grossglockner Hochalpenstrasse. Po 10 letech jsme vyrazili na redakční trip, abychom zkontrolovali, jestli to tak pořád je. V červnu...
Pokračovat
Každoroční ukončení sezóny jsme po výborných zkušenostech z otevírání sezóny opět uspořádali na legendární trati Ecce homo. S organizací nám pomáhal místní domoredec Ruda s jeho nádhernou replikou Porsche 356 Speedster, který pozval i své kamarády a tak se nás dohromady sjelo více jak 80 aut. Když si vzpomenu, jak jsme před 7 lety začínali… Ale o tom třeba zase někdy jindy. Ruda taky zajistil...
Pokračovat
Většinou mi trvá několik dní, než ze sebe vypotím článek. Tenhle jsem ale spáchal během 20 minut od představení nové Z4. Emoce jsou emoce, tohle prostě muselo ven. Nová Z4 mě zaskočila zrovna v momentě, kdy jsem byl se současnou generací (E89) projíždět silnice v Rakouských Alpách. Což byl zároveň moment, kdy jsem se rozhodl, že moje další auto bude právě Z4. A jestli první...
Pokračovat
Cesta zpět trvala sice o několik dní méně, ale vůbec nebyla příjemná. Dálnice v Itálii jsou extrémně předražené a jejich kvalita vůbec neodpovídala ceně. Na mnoha úsecích bylo něco jako schody – každých pět metrů se auto propadlo o pár centimetrů. Navíc množství uzavírek často dělalo z dálnice pouze dvoupruhou komunikaci s maximální rychlostí 70 nebo 80 km/h. Za jeden pětihodinový přejezd z Monaka do Vipitena jsem zaplatil na...
Pokračovat
Celý výlet se nesl v duchu „cesta je cíl“, ale přece jenom je dobré si nějaký reálný cíl stanovit. Místo, ze kterého už nejedete dál, ale vracíte se zpět. V našem případě nemohlo být cílem nic jiného než Monako, pár dní po konání velké ceny. Do této oblasti jsem chtěl jet hlavně kvůli silnicím v horách nad Monakem. Ale když už jsme tady, byla by škoda neprojet si trať Velké...
Pokračovat
Tentokrát trochu odbočím od alpských průsmyků a horských silnic. Konečně totiž přichází na řadu trochu klidnější část road tripu – Provence. Protože v této části Francie jsem strávil skoro 4 dny poflakováním, nemá cenu, abych se o tom nějak rozepisoval. Takže Provence projedu jen velmi stručně a spíš se zaměřím na místní silnice. Naše vstupní brána do Provence začala někde kolem šedého Grenoblu, který ukončil horskou část výletu,...
Pokračovat
Další den road tripu byl ve znamení přesunu od jezer na severu Itálie do francouzských alp – konkrétně od jezera Como přes Milano, Turín a Val-d Isére až pod Mont Blanc. Ale začněme v Comu. To je historicky významné město na břehu stejnojmenného jezera. Rozhodně je tu hezky, je tu plno památek a určitě si alespoň den na prohlídku města udělejte. Já to musel zkondenzovat do dvou...
Pokračovat
Den začal Stelviem, pokračoval přes švýcarské průsmyky a v poledne se dostáváme opět do Itálie. Konkrétně do města Chiavenna, kterému dodává kouzlo jak stará architektura, tak poloha v hlubokém údolí obklopeném kopci a skalami. Čeká nás stoupání k Splügen Pass, klesání zpět do Švýcarska, San Bernardino Pass a večer příjezd k jezeru Como, kde snad najdeme nějaký hotel. Chiavenna je fajn a stojí za krátkou zastávku na oběd....
Pokračovat
Stelvio Pass (italsky Passo dello Stelvio a německy Stilfser Joch) – asi nejslavnější průsmyk v Evropě, nejlepší silnice světa podle Top Gearu a jedna z nejklikatějších silniček vůbec. Když víte, že je to první věc, která vás ráno čeká, rozhodně nemáte problémy se vstáváním. Už v 6 ráno jsem mířil do kopců. Cesta k průsmyku není nijak dramatická, jedete širokým údolím a nikde se nic moc neděje. Samotné Stelvio...
Pokračovat
Další zastávkou na putování po průsmycích je Timmelsjoch aneb Passo del Rombo. Silnice je otevřena podle počasí zhruba od začátku června do konce října, od 7:00 do 20:00. Jeden průjezd vás vyjde na 16 € a vstupy do muzea a dalších míst v okolí silnice jsou zdarma. Pokud cestu plánujete, více najdete na webových stránkách průsmyku. Samotnému Timmelsjochu ale předchází hodně zajímavá silnice, která se zvedá už od...
Pokračovat
Úvod jsme si už odbyli, takže pokračujeme druhým dnem výletu. Se vstáváním sice mívám problémy, ale s vidinou prázdné Großglockner Hochalpenstraße jsem k autu běžel už v 5 ráno. Silnice bývá od listopadu do začátku května zavřená úplně a i během sezóny se uzavírá na noc. Když jsem se k ní blížil temným údolím, bylo 5:40 a brány se otevíraly v 6. Silnice je placená, takže u brány jsem nechal 35 €,...
Pokračovat
Je to už nějakou dobu, co jsem se vydal na mou zatím zdaleka nejlepší dovolenou. Sedl jsem do auta, stáhl střechu a vydal se na dva týdny objevovat ty nejlepší evropské silnice. Už jsem to jednou sepsal, ale na některá místa jsem se od té doby vrátil a trochu článek zaktualizoval. Protože zážitků a skvělých silnic bylo hodně, rozložím to do několika částí – podle oblastí. Dopředu...
Pokračovat
Chystáte se na horské průsmyky, ale nechce se vám moc daleko? Mám pro vás jeden překvapivý tip. Vyražte do Salzburgu, udělejte si tam základnu a další 3 dny jezděte po okolí. Tohle rakouské petrolheadí peklo je totiž obklopeno petrolheadím nebem. Původně to měl být dvoudenní výlet za krásami města. Pohoda, kultura, památky a dlouhá cesta po dálnici. Očekával jsem takovou nudu, že jsem plánoval jet dieslovým...
Pokračovat
Zatímco většinu národa ranní sníh v kombinaci se změnou času moc nepotěšil, já po půl roce nadšeně běžel nastartovat BMW Z4 a vyrážel hledat silnici na sněhové blbnutí. To mimochodem vůbec není tak jednoduché. V Brně a nejbližším okolí sice sněžilo hustě, ale na silnici se sníh rozpouštěl a bylo jen mokro. Čas vyrazit do hor… Respektive do kopců. Je totiž fascinující, že rozdíl pár desítek metrů...
Pokračovat