Muzeum Pagani


V rámci putování italskými „Údolím supersportů“ kolem Modeny jsme si nemohli odpustit zastávku u Pagani. Při první zastávce před pár lety jsme si mohli udělat jen fotku před původní budovou, protože automobilka se zrovna stěhovala do nových prostor, ale tentokrát už jsme jeli najisto.

Nová adresa Pagani je přesně v půlce mezi továrnami Lamborghini a Ferrari, jejichž muzea jsme navštívili tady a tady, a zhruba ve čtvrtině cesty z Modeny do Bologni. Její okolí ale rozhodně nenaznačuje něco speciálního, všude kolem jsou jen sklady a tovární haly. Showroom Pagani ale vypadá k světu a je spojen s malým muzeem, které jsme samozřejmě museli navštívit.

Základní vstupné je €18 za vstup do muzea, s průvodcem trochu víc a kombinace muzea i prohlídky továrny vyjde na €55. Ale v továrně se fotit nesmí, takže fotky uvidíte jen z muzea. To není moc velké, vlastně je to jen 7 aut a pak spousta fotek, modýlků, obrazů a různých memorabilií.

Pojďme si postupně projít vystavené kousky, protože některé mají velmi zajímavé příběhy. Začínáme stříbrnou Zondou F z roku 2005 (číslo šasi 51). Oproti standardní Zondě byl model F (jako Fangio) o 55 kg lehčí, což mu pomohlo k času 7:27 na Nordschleife. Poháněl ho 7.3 V12 od AMG s 602 koňmi při váze 1230 kg. Původně se Zonda měla jmenovat Fangio F1, podle přítele Horacia Paganiho a pilota F1 Juana Emanuela Fangia, nicméně, nakonec byl uctěn modelem F.

Oranžová Zonda Roadster F z roku 2006 (číslo 70) si z kupé vzala nejenom dvanáctiválec s 602 koňmi, ale překvapivě i stejnou váhu 1230 kg, přestože jako otevřená verze musela být dodatečně vystužena.

Modrá Zonda S (šasi 20) z roku 2003 s 7.3 V12 a výhou 1280 kg si zahrála ve filmu ze stejného roku Michel Vaillant (u nás známého jako Na plný plyn) Původně nebyla určená k prodeji, ale nakonec byla prodána nejmenovanému arabskému princi.

Černobílá Zonda Roadster Cinque z roku 2010 je pátou a zároveň poslední vyrobenou verzí Cinque. Těch bylo totiž jen 10, z toho 5 kupé a 5 roadsterů. Mluví se o ní jako o nejextremnější silniční Zondě, což při váze 1210 kg a výkonu 678 koní docela chápeme. Její karbonová karoserie byla ještě vyztužena titaniem. Zajímavostí je, že série Cinque vznikla na přání dealera Pagani z Hongkongu.

Osobně mě nejvíc zaujala Zonda La Nonna (v překladu „babička“). Historicky druhá vyrobená Zonda je z roku 1998. Začala svůj život jako původní model C12, kterých se vyrobilo jen 5 kusů. 3 byly prodány zákazníkům, přičemž dnes se ví jen o jednom kousku ve Švýcarsku. První vyrobený vůz byl použit pro crash testy, nicméně přežil, byl zrenovován a loni jsme ho viděli naživo na ženevském autosalonu. A tento kus číslo dva dlouhá léta sloužil jako testovací auto, na kterém se ladily všechny verze motorů od AMG, včetně různých aerodynamických dílů. Má najeto přes 550 000 km, což je zdaleka nejvíc ze všech vyrobených Pagani. V roce 2015 si La Nonna prošla kompletní renovací a teď žije v muzeu.

Karbonová Zonda R z roku 2010 (šasi 007) má namíru připravený dvanáctiválec 6.0 od AMG s 750 konmi. Přitom váží jen 1070 kg. Na Nurburgringu zajela neskutečný čas 6:47 a hodně pomohla při vývoji Huayry. A právě Huayra je posledním muzejním kouskem.

Zajímavé jsou ale i zmenšené modely alternativních designů pro Zondu i Huayru, nebo třeba dopisy mezi Pagani a Mercedesem. Nechybí ani různá ocenění, včetně ceny za auto roku magazínu Top Gear – trofej má samozřejmě tvar obličeje Jeremyho Clarksona :).

Víc vás lákat asi nemusím, ale moje návštěva byla završena ještě setkáním se zamaskovaným prototypem některé z připravovaných verzí Huayry.


Michal je původní zakladatel Revheada a tak se stará i o chod webu. Živí ho marketing, ale životní láskou jsou pořád auta. Nemá rád regulace a o to víc v silniční dopravě. Protože je konzerva, tak rád řadí manuálem a preferuje atmosféry s šesti válci a pohonem vzadu - proto jsou jeho srdcovkou starší BMW a Porsche.

Další příspěvky