Co musíte vědět o ženevském autosalonu


Touhle dobou už jste nejspíš slyšeli o novinkách z Ženevy úplně všechno a tak se autům vyhnu a zkusím vám přiblížit ženevský autosalon z pohledu člověka, který je tu poprvé. Ano, je to ostuda, ale tohle byla moje první Ženeva. Pokud už jste tu byli, asi se tu nic nového nedočtete, ale pokud ne, snad vám to přiblíží místní atmosféru.

První věc, co mě překvapila, je poloha autosalonu. Nekoná se někde na výstavišti u centra města, ale přímo na letišti. Letadla parkují doslova pár metrů od výstavní haly. Což znamená, že můžete ráno přiletět z Prahy, podívat se na auta a večer letět zase zpátky. Což doporučuju ze dvou důvodů. Zaprvé, cesta autem z Prahy trvá zhruba 11 hodin a zvlášť přes Švýcarsko nebo Francii se to neskutečně táhne, a zadruhé, ceny hotelů v Ženevě jsou vysoké i normálně, ale během autosalonu letí do absurdních výšin. Týden před výstavou jsem našel na Bookingu nejlevnější pokoj za 9 tisíc za noc. Lepší řešení je přespat na francouzské straně a dojíždět. Jenže na to potřebujete auto, což znamená dlouhou cestu, takže ne, leťte a večer zase zpátky. Ušetříte si hodně starostí a peněz.

Mimochodem, přistávací dráha letiště kopíruje francouzskou hranici, takže dojetí do Francie je otázka 10 minut. Což taky znamená, že pokud se chcete vyhnout švýcarskému silničnímu fašismu a extrémním pokutám za každou drobnost, můžete dojet téměř až na autosalon po francouzské straně, kde to sice s radary není o moc lepší, ale aspoň tam funguje Waze.

 

vozy na stánku startech

Čím méně vystavují automobilky, tím více je prostoru pro úpravce. U Startechu to pojali ještě docela elegantně. U Mansory samozřejmě ne.

 

Druhá věc, kterou je Ženeva unikátní, je velikost výstavní plochy. Pokud jste zažili třeba Frankfurt, kde má pomalu každá druhá automobilka svůj pavilon, tady je to úplně jinak. Je tu jen jeden pavilon, rozdělený schody na dvě části. Plus ještě bokem jedna hala pro dodavatele, myčkaře, servisáky apod. Tam nepotřebujete, není tam nic zajímavého. Díky kompaktnosti celé výstavy jsou automobilky nuceny na malém prostoru ukázat jen to nejdůležitější. Navíc se tolik nenachodíte a na projití celé výstavy stačí pár hodin. I s focením mi bohatě stačily 4 hodiny.

 

„Imagine by Kia“ (ano, takhle se koncept jmenuje) je předzvěstí prvního elektromobilu značky. Patřil k těm zajímavějším konceptům.

 

První den není moc co vidět, to jsou hlavně tiskové konference a vyhlašování auta roku. Druhý novinářský den (úterý) je ten hlavní. To jsou tu všichni, odhalují se všechny novinky, motoristické servery jsou zaplaveny prvními fotkami. Já doporučuji spíš až středu, to už je všechno představeno a blázinec prvního hlavního dne se trochu utlumí. Navíc, těch odhalení přímo na autosalonu už moc není, protože se odhaluje už dny nebo týdny před autosalonem. Z pohledu PR to má větší dopad a novinka jen tak nezapadne mezi stovkami dalších zpráv z akce. A o dopad v médiích jde především. Proto tou dobou vypouštějí do světa zprávy i automobilky, které se Ženevy neúčastní. Třeba Volvo přispěchalo se zprávou o tom, že bude omezovat rychlost všech svých aut právě v úterý. Díky tomu se zrovna o Volvu mluvilo mnohem víc, než o všech novinkách z největší automobilové akce roku, přestože se jí Volvo neúčastnilo. Z pohledu Volva geniální tah. Trochu sviňárna a hloupý virtue signaling, ale PR geniální. Ale k tomu jindy.

Časově doporučuji hodně brzy ráno nebo později odpoledne. Nebo ideálně co nejdřív, pak útect, užít si Ženevu, a pak se zase vrátit. Ráno je totiž všechno čerstvé, auta čistá, hostesky usměvavé a hlavní nával ještě nezačal. Odpoledne už jsou všichni znaveni, ale to i návštěvníci, takže se dá lépe dostat k autům a už vám neleze tolik lidí do cesty během focení. To je mimochodem fakt bitva – na nějakou slušnost se tady nehledí. Jestli chcete dobré fotky, musíte mít lokty. Není vyjímkou, že stojíte 3 minuty u točny a čekáte, až se auto natočí ideálním úhlem k vám, a přesně v ten moment vám nekdo vleze do záběru a začne zkoumat přední světlo.

 

 

Když jsem nakousl hostesky, tentokrát jsem měl explicitně za úkol jich pár vyfotit. A dost mě překvapilo, jak profesionálně se k tomu stavěly. Hned jak ucítily pohled foťáku, vystřihly fotogenickou pózu a úsměv. Některé byly dokonce tak profi, že během minuty vystřídaly několik póz kombinovaných se zasněným pohledem do dálky jak u ateliérového focení. Což mě taky vyvedlo z míry, že jsem se raději vrátil k autům. Ještě doplním, že hostesek je na autosalonech čím dál míň, a že ty hezké se koncentrují jen u měnších vystavovatelů, kde je vidět, že si event manažer vybíral sám. Velké značky si místo toho objednají 50 hostesek od agentury a nic neřeší. A ještě je obléknou do sportovního oblečení a aby bylo korektnosti učiněno za dost, půlku tvoří muži.

 

Škoda Vision iV je koncept elektrického crossoveru. K sériové podobě má ale ještě daleko.

 

Když jsme u oblečení, v hale je pekelný vedro. Venku je pořád březen a ten kousek musíte ujít v nějaké bundě, ale uvnitř je to vážně jen na tričko. A na hodně vody s sebou. Z praktických věcí ještě doplním, že ve Švýcarsku nefunguje unijní roaming, takže data jsou hodně drahá. A WiFi sice nabízí spousta vystavovatelů, ale je pomalé, upload nejde téměř vůbec. Prostě počítejte s tím, že budete přes den offline.

Velkým zážitkem novnářských dnů jsou setkání s vašimi hrdiny. Na stánku Koenigseggu potkáte Christiana von Koenigsegga, u Pagani mistra Horacia, u Bugatti Stephana Winkelmanna, narazíte na známé tváře z Eva, Autocaru a dalších. To vždycky potěší.

O těch největších premiérách už jste slyšeli – F8 Tributo, Bugatti La Voiture Noire, Koenigsegg Jesko atd atd. Mně největší radost udělala první Zonda C12, která se na stejném místě představila před 20 lety, schované Porsche 911K na stánku Tag Heuer, klasické 911 na stánku Rufu nebo youngtimery od Mercedesu na stánku Brabusu. Bylo fajn vidět i novou Hondu NSX, zapomenutý supersport, který na evropských silnicích snad nikdy nikdo nepotkal.

 

Koenigsegg Jesko má být nástupcem Agery RS. Jeho 5.0 V8 má mít se správným palivem až 1600 koní a spekuluje se o maximálce kolem 482 km/h. Zajímavostí je i 7 spojek.

Zpátky do minulosti, aneb jak to tu vypadalo před 20 lety. Nebyla to ta nejlepší automobilová doba?

Ferrari F8 Tributo bylo celý den v maximálním obležení. 720 koní a zrychlení na stovku za 2,9 s.

Kromě černého Astonu Martin DBS Superleggera Tag Heuer Edition bylo na stánku hodinářské firmy i tohle skvostné Porsche 917K.

RUF představil produkční verzi svého dva royk starého konceptu CTR Anniversary. Motor má 710 koní a váha se udržela na 1200 kg. Bude vyrobeno jen 30 kusů za cenu kolem 18 milionů.

Brabus nedělá jen přemotorované Mercedesy. Specializuje se i na úpravy a renovace klasických vozů.

 

Pár světlých chvilek se tedy našlo, ale přesto, hlavní tématikou byla elektrifikace. K tomu asi nejvíc seděla poznámka, kterou jsem obdržel od jednoho zástupce jisté automobilky. Po důsledném probrání nových elektromobilů jsem utrousil, že já jsem stejně pořád spíš na ty desetiválce, odpovědí mi bylo, že jsem se narodil pozdě, že tohle už je zavíračka. A bohužel, je to tak. Ženevu navštěvuje čím dál méně automobilek, (letos chyběl Ford, Land Rover, Jaguar, Hyundai, Opel a další.), a vystavuje se čím dál míň řidičských aut. Když pominu exotiky, tak ze současné produkce jsem narazil snad jen na BRZ a 370Z. A celý den stály osaměle ve svých koutech, mimo záři reflektorů. Soudě podle toho, co potkáváme kolem sebe na ulicích, je svět ještě docela v pořádku. Ale nakouknout do budoucnosti automobilismu je hodně smutné.

 

Kolem BRZ bylo tak mrtvo, až mi ho bylo líto. Přitom působilo snad nejsympatičtěji, hned bych se ho ujal.

 

Celou fotogalerii najdete na našem Facebooku.

Přejít na fotky

Michal je původní zakladatel Revheada a tak se stará i o chod webu. Živí ho marketing, ale životní láskou jsou pořád auta. Nemá rád regulace a o to víc v silniční dopravě. Protože je konzerva, tak rád řadí manuálem a preferuje atmosféry s šesti válci a pohonem vzadu - proto jsou jeho srdcovkou starší BMW a Porsche.

Další příspěvky