Test: Subaru BRZ


Jedno z posledních dostupných řidičských aut už je s námi přes 8 let. Celou dobu jsem se těšil za jeho volant a hltal nadšené recenze. A teď to končeně přišlo. Stálo to čekání za to?

Tenhle test začal překvapivě ještě pár dní před tím, než jsem si BRZ vyzvedl. Jeden nedělní večer jsem se vracel domů, když v tom mi šedé BRZ vjelo z boční ulice do cesty. Musel jsem dost zpomalit na jeho loudavé tempo a vzhledem k tomu, že řidič zjevně nikam nespěchal, začal jsem se chystat na předjetí v první vhodné chvíli. Jenže louda se probudil a začal na to šlapat. Zrovna v momentě, kdy se blížilo stoupání plné zatáček…

Tady bych měl vysvětlit, že o BRZ jsem vždycky uvažoval jako o možné náhradě mého BMW 120d e87. Takže teď, když se obě čtyřválcové zadokolky s manuálem, slušným podvozkem a srovnatelným výkonem potkaly na stejné silnici, byla výborná příležitost je porovnat. A vím, že to nejsou konkurenti, ale vydržte se mnou, jsou si totiž mnohem blíž, než by se mohlo zdát.

V přímce do kopce se Subaru držím za nárazníkem a nevypadá to, že by hodlalo získat náskok. Přecejenom, v BMW mám 180 koní a 350 Nm, zatímco BRZ má 200 koní, ale jen 205 Nm. Krouťák tady dělá hodně, a přestože Subaru vyrazilo dřív, není problém se ho udržet. V tom přichází prvních pár zatáček, ale ani tam BRZ neujíždí. Na první pohled je vidět nízké těžiště a zcela minimální náklony. Jenže e87 s M podvozkem taky není zrovna houpačka, takže se situace nemění. Až na konci stoupání je hodně prudká zatáčka, kde je vidět, že má placaté Subaru oproti obyčejnému hatchbacku trochu navrch. BRZ je tu ta pověstná motokára, zatímco moje auto se naklonilo nepatrně víc a staré pneumatiky už se chystaly uklouznout. Nicméně, souboj to byl až překvapivě vyrovnaný.

O pár dní později přebírám klíče a podle barvy a nálepek poznávám, že s tímhle autem už jsem měl tu čest. Probouzím k životu dvoulitrový boxer a od dvou širokých koncovek výfuku očekávám velké věci. Zvuk je ale zcela obyčejný. No nic, pořád lepší než můj diesel…

Proplétám se ulicemi a snažím se sžít s interiérem. Je v něm už cítit věk a taky šetření na materiálech. Líbí se mi velký otáčkoměr uprostřed kapličky, krátká řadicí páka a ruční brzda pěkně po ruce. Horší je to s prostorem. Nad hlavou mám pár milimetrů. Sedačka by mohla být ještě níž, volant bych chtěl zase výš a blíž k sobě. Přední sedačky jsou evidentně pro menší postavy, zadní sedačky pak pro postavy bez nohou. A to nepřeháním – pro nohy tam není ani centimetr, opěradlo řidiče mám opřené o sedák zadních sedaček. To z nich dělá jen odkládací prostor, což je asi dobře, protože jiných tu moc není. Nejvíc mě to iritovalo u mobilu, který prostě nebylo kam odložit.

Sedačky objímají obstojně, jen jsou trochu tvrdší. Na dlouhé cestování to nebude. Řadicí páka je krátká a působí pevně, ale dojem kazí ne zcela ideální rozložení pedálů. Časem bych si na ně ale zvykl. Příjemný je výhled dopředu, kdy jsou hezky vidět blatníky, což pomůže u parkování i u pocitu sžití s autem. Celkově jsem z interiéru trochu zklamán, ale od toho tu nejsme – tady jde hlavně o jízdu.

Vymotal jsem se z města a mířím k oblíbeným okreskám po dálnici. Už nájezd na ni ale ukazuje, že tady to o výkonu nebude. Ve 160 km/h zkouším zrychlení, ale jde to pomalu. To se naštěstí dá říct i o spotřebě, protože 9 litrů v těchto rychlostech je slušný výkon. Naopak, hluk v kabině roste až moc.

Konečně okresky. Motor se mi stále zdá trochu umrtvený a smiřuji se s tím, že od něj se žádné legrace nedočkám. Poslední šance zazářit má tedy podvozek. A ten září! BRZ opravdu jezdí jak větší motokára, téměř se nenaklání, a do zatáček se vrhá velmi nadšeně. Podvozek je krásně pevný a je vidět, že by se rád zklouzl. Jenže na suchu, na dobrých pneumatikách a do kopce se utrhává těžko. Chybí výkon a zřejmě i odvaha z mé strany. Každopádně, tady není o čem – podvozek je nejsilnější zbraní Subaru BRZ a snesl by i mnohem větší výkon.

Teď je otázka, jestli to stačí. V základu BRZ stojí 890 000 Kč. S automatem 930 000 Kč a limitovaná Final Edition stojí rovný 1 milion Kč. A to není málo za auto, u kterého musíte dělat hodně kompromisů. Jenže konkurence není téměř žádná – snad jen Mazda MX5 nebo Nissan 370Z. A Mazda nemusí sednout každému designem, Nissan už bude brzy končit a BRZ – to kvůli emisním limitům EU končí taky. Zmíněná Final Edition do ČR dorazí v 40 kusech s jinak nastavenými tlumiči Sachs, brzdami Brembo a pár detaily v interiéru. Tenhle test je tak vlastně i rozloučením.

Sám z toho mám dost rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem strašně rád, že to auto existuje, a nesmírně si vážím té filozofie, se kterou šlo na trh. Tohle je stoprocentně řidičské auto, které svět nutně potřebuje. Na druhou stranu mi chybí výkon i použitelnost. Moje dosluhující e87 má kvalitnější, praktičtější a prostornější interiér, lepší polohu za volantem, téměř stejně výkonný motor, komfortnější podvozek ve městě a jen o málo horší podvozek na okreskách, stojí zlomek ceny BRZ a umí jezdit za pět litrů. Takže ne, já měnit nebudu. Ale pokud daily auto máte vyřešené a hledáte něco na blbnutí, BRZ vyzkoušejte.

Subaru BRZ MR2020
  • 9/10
    Podvozek - 9/10
  • 7/10
    Motor - 7/10
  • 6.5/10
    Styl - 6.5/10
  • 4.4/10
    Praktičnost - 4.4/10
6.7/10

Náš verdikt:

Jedno z posledních aut svého druhu si zaslouží veškerou úctu a chválu, co mu můžeme dát. Jenže na každodenní ježdění to není a na víkendovou hračku zase chybí víc koní a charakteru. Trochu zklamání, ale pořád ho máme rádi. Bude nám chybět a modlíme se za novou generaci.

Sending
User Review
0 (0 votes)

Michal je původní zakladatel Revheada a tak se stará i o chod webu. Živí ho marketing, ale životní láskou jsou pořád auta. Nemá rád regulace a o to víc v silniční dopravě. Protože je konzerva, tak rád řadí manuálem a preferuje atmosféry s šesti válci a pohonem vzadu - proto jsou jeho srdcovkou starší BMW a Porsche.

Další příspěvky