Test: Mini Cooper S 5D 


MINI Cooper S patří mezi mimořádně zábavná auta. Dostojí však své pověsti i v pětidveřové variantě, navíc s automatem? Možná budete překvapeni.

Novodobé MINI je na trhu už 18 let a za tu dobu skutečně dospělo. Současná třetí generace opět rozměrově narostla a v testované pětidveřové variantě dokonce přesáhla symbolickou hranici 4 metrů. Se svými 4005 mm je o celých 155 mm delší než třídveřová verze. Rozvor narostl o 72 a výška o 11 mm. Designeři si však se zvětšováním poradili a i za pomoci optických triků, jakými jsou obrovská přední i zadní světla, docílili efektu, že MINI vypadá stále kompaktně a roztomile. U pětidveřové varianty to platí zepředu i zezadu, ale boční profil vyžaduje trochu zvykání. Najednou to není ta povědomá kapesní raketa. 

Zato interiér je typické MINI – zaoblené tvary, kruhové prvky palubní desky, nízký posez a vtipné retro detaily. Postupně se však stává čím dál použitelnější a dospělejší. Pryč jsou ty doby, kdy palubní desce vévodil obrovský analogový rychloměr, teď ho vystřídala obrazovka multimediálního systému a navigace. Ten je na první pohled převzatý z BMW a funguje výborně. Řekl bych dokonce, že i líp než v BMW, protože spárování s telefonem proběhlo hladce a bezdrátový CarPlay pracoval celou dobu bez jediného zaváhání, což o žádném BMW, které jsem letos testoval, říct nemůžu. V loketní opěrce mezi sedadly je schránka pro váš telefon vybavená i bezdrátovým nabíjením, takže v tomto MINI už můžete fungovat zcela bez kabelů.

Kruh, který ohraničuje obrazovku infotainmentu, je tvořen barevnými diodami, které mění barvu v závislosti na nastaveném jizdním režimu nebo třeba při změnách teploty klimatizace. Rychloměr se přesunul přímo před řidiče a po jeho levé straně přibyl otáčkoměr. Všechno je tam, kde to čekáte, po ergonomické stránce opravdu není moc co vytknout, což je u takhle originálního interiéru obdivuhodné. Radost vám udělá i velmi dobré zpracování, kvalitní materiály, zajímavé motivy na palubní desce nebo páčky jako z kabiny Boeingu, které ovládají jízdní režimy, vypínání start-stopu nebo i startování motoru.

Sedačky jsou příjemně nízko a mají dobré boční vedení, což zvlášť u toho vozu přijde vhod. Čelní sklo je menší a je posunuté hodně dopředu, takže koukat nahoru na semafor není občas jednoduché, ale horší výhled v tomto případě umocňuje pocit, že sedíte v něčem speciálním. Volant má tu správnou tloušťku a perfektně sedne do ruky. I výborná pozice za volantem značí, že tady se myslí hlavně na řidiče. Protáhlý rozvor pak znamená, že se do MINI pohodlně posadí 4 dospělí a nebudou trpět. Jen dostat se na zadní sedačky není jednoduché, protože zadní dveře jsou krátké a nedají se otevřít do velkého úhlu. Ale jakmile jste vevnitř, dá se to snést.

Vyšší střecha poskytuje dost prostoru nad hlavou, snad jen na šířku by toho místa mohlo být více. Zadní lavice zároveň mění váš pocit z auta. U třídveřové varianty mi připadalo, že je za mnou rovnou kufr. Její sedačky vlastně sloužily hlavně k odkládání věcí. Tady už vnímáte, že je za vámi ještě použitelný prostor a až za ním někde vzadu kufr. A ten je navíc ještě větší, oproti kratší verzi s 221 l je 278 litrů pětidveřové varianty už docela použitelných. Ale nás mnohem víc zajímá, co je vepředu.

Zatímco u modelů One a Cooper se motory zmenšovaly na tříválce, Cooper S trendu downsizingu unikl. Po šestnáctistovkách přeplňovaných kompresorem v první a turbem v druhé generaci si nově vysloužil plnohodnotný dvoulitr s turbem. Ten mu propůjčuje 190 koní (141 kW) a 280 Nm (při overboostu dokonce 300 Nm) a je mu snad ušit přímo na míru. Táhne silně od nízkých otáček až po červené pole. Sice mu chybí nějaká výraznější špička, ale to u dnešních turbomotorů nepřekvapí. Důležité je, že je příjemně živý, že má jadrný zvuk a přitom velmi sympatickou spotřebu. Nejčastěji jsem se pohyboval kolem osmi, při svižné jízdě kolem devíti, ale když se budete krotit, dá se dostat i pod sedm litrů.

Jenže, s Cooperem S se neukrotíte. Má své triky, které vás budou podbízet k nekonečnému řadění na okreskách. Zvlášť ve sportovním režimu, kdy se otevřená klapka výfuku stará o výborný zvuk, podvozek více ztuhne, převodovka si dává meziplyny (to mimochodem umí i manuál) a při brzdění motorem si výfuk pěkně zastřílí.

Řízení je přesné a bezprostřední, ale nejvíc vystihuje nastavení podvozku slovo “hravé”. Je předvídatelný a dovolí vám dělat spoustu blbostí – trochu si rozhodit záď před zatáčkou, hrát si s přenosem váhy a pokud máte odvahu, i decentní sklouznutí bokem. Na limitu by možná pomohl samosvorný diferenciál, aby pomohl vnitřnímu kolu přenést výkon, ale to už se bavíme o dost šíleném tempu. Cooper S si totiž užijete i v normálních rychlostech.

A teď to překvapení z perexu. Ze všech třídveřových variant, se kterými jsem měl zatím tu čest, jsem měl pocit tvrdosti a uskákanosti. To u pětidvěřové varianty zmizelo, naopak je velmi civilizovaná, aniž by ztratila na zábavnosti. Dokonce bych řekl, že delší rozvor se postaral o větší přetáčivost. Respektive, pokud přeženete nájezdovou rychlost, je 5D nepatrně nedotáčivější, ale pokud si chcete hrát s rozevlátou zádí, je na to prodloužená verze vhodnější. Nechci tu tvrdit, že 5D jezdí lépe, jen trochu jinak – téměř identicky zábavně, ale nepatrně civilizovaněji. Jsou to minimální rozdíly, ale důležité je, že i s pěti dveřmi je Cooper S stále zábavnou hračkou.

A neublížil mu ani sedmistupňový automat s pádly pod volantem. Ten funguje výborně a není mu co vytknout. MINI s manuálem bude vždy jistě zábavnější, ale pokud ho z jakéhokoliv důvodu nechcete, pak vězte, že i s automatem se dá jízda až překvapivě užít. Tím, že nemusíte sundávat ruce z volantu, se můžete ještě lépe soustředit na ideální stopu.

Jednu slabou stránku ale testovaný vůz měl – brzdy. Pravděpodobně to byla vada konkrétního kusu, který si v rukou novinářů užil svoje, ale na to, že měl najeto pár tisíc kilometrů, brzdil nedostatečně a s pedálem se taky nepracovalo dobře. Ale věřím, že u nových kusů bude vše v pořádku. Druhým nedostatkem, který může potenciální zákazníky odradit, je cena. Základní pětidveřový Cooper S začíná na 700 tisících a když se trochu rozjedete v konfigurátoru, můžete se dostat i přes milion. Nicméně, MINI nikdy nebylo pro všechny. Kvalita, technologie BMW, bezkonkurenční styl a výborné jízdní vlastnosti za ten příplatek stojí.

Mini Cooper S 5D 7AT
  • 9.3/10
    Podvozek - 9.3/10
  • 8.5/10
    Motor - 8.5/10
  • 8.8/10
    Styl - 8.8/10
  • 6.9/10
    Praktičnost - 6.9/10
8.4/10

Verdikt

Pokud vám standardní MINI Cooper S přišel nepraktický, pětidveřová verze může být řešení. Nejezdí o nic hůř, ale je mnohem použitelnější pro každý den.


Michal je původní zakladatel Revheada a tak se stará i o chod webu. Živí ho marketing, ale životní láskou jsou pořád auta. Nemá rád regulace a o to víc v silniční dopravě. Protože je konzerva, tak rád řadí manuálem a preferuje atmosféry s šesti válci a pohonem vzadu - proto jsou jeho srdcovkou starší BMW a Porsche.