Test: Škoda Octavia RS Combi

Dlouho jsme na webu neměli žádnou škodovku a když jsme se doslechli, že Octavia RS je opět dostupná s některými staršími ikonickými laky, byla to dobrá příležitost se svézt.

V redakci už dlouho říkáme, že “žlutá dělá všechno lepší”. Platí to pro 911 GT3, pro Corvette i pro Octavii. Odstín Sprint Yellow si možná pamatujete z prví generace Octavie RS. I té tehdy slušel a na současnou generaci sedí parádně. Mezi další legendární barvy, které si můžete od letošního února na Octavii RS objednat, patří třeba Hnědá Amber, Modrá Italy, Zelená Cosmic, Zelená Highland, ale i Červená Rallye, kterou máme taky spojenou s RS první generace. Zároveň ale musím dodat, že v konfigurátoru jsem Sprint Yellow dnes nenašel.

Stará známá

Se “čtyřkovou” Octavií už mám najeto hodně a v kombinaci s 2.0 TDI je to docela příjemné, mimořádně prostorné auto, s velmi komfortním odpružením a neskutečnou spotřebou. Jezdit za 4 litry opravdu není problém a jednou mi dokonce palubní počítač ukazoval 3,2 l/100 km. Zázrak.

Octavia RS si přebírá téměř všechny tyto vlastnosti. Stále je to prostorné a praktické rodinné auto, zvlášť ve variantě kombi. I ten podvozek je pořád velmi komfortní a rozbité okresky žehlí slušně i na příplatkových 19″ kolech Altair. A navzdory 180 kW je i ta spotřeba dvoulitrového TSI výborná. Pomáhá tomu sedmistupňový automat a pohon pouze předních kol, což je dnes jediná varianta, která se dá objednat. Doby dieselu, manuálu nebo pohonu všech kol jsou zřejmě pryč. Ale zpět za volant.

Důvod, proč jsem zmiňoval obyčejnou verzi Octavie, je ale ten, že RS s ní má společného možná až moc. Výkon tu je a pár sportovních detailů v interiéru taky nechybí, ale je to mnohem víc jen “rychlejší Octavia”, nikoliv sportovní nářadí.

Interiér

Povědomý, ale vyšperkovanější. Tříramenný volant má po obvodu perforovanou kůži a k velikosti i tloušťce nemám námitky. Na palubce najdeme hezký karbonový vzor i alcantaru prošitou červenou nití. A sportovnost interiéru završují sportovní sedačky, u kterých bych si ale přál výraznější a pevnější boční vedení. Mohlo by se sedět i trochu níž. A to je vše. Jinak je to ta praktická Octavia s obrovským kufrem, chytrými praktickými detaily, prostornou kabinou a velkým displejem infotainmentu, přes který se toho ovládá až moc.

Klimatizace má sice svoje tlačítko, ale vše ostatní se nastavuje přes displej. Jízdní módy mají svoje tlačítko, ale ten správný musíte opět zakliknout na displeji. A to stejné se týká i dalšího nastavení, kde i vypnutí start-stopu se řeší v menu na obrazovce. Fyzická tlačítka jsou tak jen zkratky, které vás vezmou do správného menu. Je to bohužel trend, který se rozšířil skrz snad všechny značky, ale osobně mi velmi nevyhovuje. Zvlášť u sportovnějšího auta je fajn mít sportovní mód hned po ruce – když se objeví pěkná série zatáček, nechcete to lovit někde v menu, stejně jako když série skončí a začnou díry v silnici, které lépe vyžehlí komfortní režim.

Úplně nadšený nejsem ani z dotykového nastavování hlasitosti hudby nebo dotykového otevírání střešního okna. Funguje to dobře, ale chce to zvykání. Hlasitost se dá naštěstí ovládat i fyzickým válečkem na volantu.

Na ovladač převodovky se zvyká velmi snadno a rychle. Pádla na volantu by ale mohla být trochu větší (a stylovější), ale pracuje se s nimi dobře.

Jízda

Octavia RS působí, že jí mnohem víc vyhovuje svižnější přesun po rovinkách a rychlých zatáčkách, než vyloženě sportovní jízda na limitu. V zatáčkách mi chybělo takové to bavorácké zakleknutí, Octavia RS se naklání, směřuje k nedotáčivosti a je z ní lehce cítit váha.

Zpětná vazba od volantu je minimální a často jsem si říkal, že vlastně nevím, co se s předními koly děje. Nevzbuzovalo to příliš velkou důvěru a tak jsem raději zvolnil. Je pravda, že to už se bavíme o fakt velkých rychlostech. V těch přesně potřebujete co nejvíce informací od podvozku, jenže Octavia je naladěna spíš měkce. Takže stále perfektně filtruje nerovnosti, ale těch zpětných informací od řízení moc není, a těžko se odhaduje, jestli ještě zatočíte nebo půjdete tečnou ze zatáčky ven.

Zároveň ale musím uznat, že elektronicky řízený samosvorný diferenciál na přední nápravě funguje efektivně a nějaké protáčení vnitřních kol na výjezdu ze zatáčky nehrozí. Řízení je pak docela tuhé a v zatáčkách klade až nečekaný odpor, ale v prostřední poloze je naopak docela měkké.

Na druhou stranu, co Octavia RS ztrácí v ostrosti, to dohání komfortem a filtrováním nerovností. Takže, dálnice, město, rychlé okresky – tam všude funguje velmi dobře. Pořádná sypačka po ostrých okreských, to už taková pecka není. Vliv na to může mít i absence manuálu, který tomu spojení s autem vždy trochu pomůže. Každopádně, automat řadí rychle a většinou rozumně. Sportovní režím převodovky nechá motor hodně vytáčet a při podřazování poctivě sází meziplyny.

Motor

Dvoulitrové TSI se moc neprojevuje. Pružnost má slušnou a spotřebu parádní. Ale líbezný zvuk nebo divoký charakter tu nehledejte, pořdá je to čtyřválec. Mimochodem, sportovní režim aktivuje i zvuk z reproduktorů a ten působí až bizarně – jak falešný osmiválec. V některých otáčkách navíc duní tak mocně, až z toho rezonuje palubka. Doteď neumím říct, jestli bych si na to zvykl. Ve sportovním režimu umělý vuk vypnout nelze, ale můžete si režim Individual nastavit zcela do sportovna a vypnout to v něm.

Na dálnici si při tempomatových 130 (cca 2100 otáček) Octavia RS usrkává kolem 6 až 6,5 l. Když se pojedete o víkendu projet, tak směs město, okresky a občas na to pořádně šlápnout se pohybuje kolem 8 l. To je pořád hodně slušný výsledek, ke kterému se třeba dvoulitr v 330i vůbec nepřiblížil. Motor v nízkém zatížení vypíná 2 válce a umí velmi hezky plachtit. Tohle bylo navíc auto s nájezdem 2 000 km, takže až se zajede, půjde spotřeba nejspíš ještě níž.

Závěr

Octavia RS je rychlý rodinný univerzál, který zvládne téměř vše. A ta barva mi dělala radost celý týden, fakt jí to sluší. Jen u toho ostřejšího svezení bych měl výhrady, stejně jako u infotainmentu všech Octávií. Cena už taky není úplně lidová, před dvěma roky začínala Octavia RS na 899 900 Kč, dnes už startuje na 1 059 000 Kč. Což za rychlejší Octavii není málo.

Na druhou stranu, pokud hledáte jedno univerzální auto, se kterým odvezete rodinu, na silnici budete patřit k těm svižnějším a občas se i hezky svezete, přitom se skvělou spotřebou, může být Octavia RS ideální řešení.

Doslov

Uplynulo pár dní od dokončení předchozích řádků, které jsem psal s čerstvými dojmy z okresek. Tyhle dny sloužila Octavia RS jen jako daily – na jízdu do práce, na nákupy a převoz zahradního nábytku. A až tady se ukázal talent toho auta. Hodně jsem si na něj zvykl a bylo překvapivě těžké se s ním loučit. Každý den jsem z práce jezdil rychleji, jak jsme si víc rozumněli. Motor s převodovkou tvoří efektní kombo, jehož agilita vás motivuje k rychlejší jízdě. Na proplétání se pražskými provozem byla Octavia RS ideální.

Spousta moderních koncernových aut působí lehce a agilně. Výše jsem psal, že na limitu RS byla znát hmotnost, ale pokud jste od něj daleko, RS se zdá být naopak docela lehká. Musím uznat, že jako daily byla Octavia RS skvělá a s dobrou víkendovkou by tvořila ideální kombo. Plus mi i po týdnu dělala radost ta žlutá barva. 💛 Co mě naopak zlobilo, byl software. Za ten týden mi vyskočily 4 různé chyby, které naštěstí po opětovném startu zmizely. Tady je potřeba ještě zapracovat.

Galerie

Technické údaje