Test: Suzuki Jimny

Výrazná auta mají své příznivce a odpůrce. Nové Suzuki Jimny patří k tomu nejvýraznějšímu, co v poslední době vzniklo, a přesto jsme odpůrce nenašli. Je tenhle miláček davů a hrdina lidu skutečně tak dobrý, jak se říká? Nebo za to může jen design malého G-Wagenu? Zjišťovali jsme v testu.

S jednoduchým klíčkem v ruce mířím ke kanárkově žlutozelenému Jimnymu a sám se přistihuji při podobném nadšení, jako když jsem dostal svoje první auto na dálkové ovládání. Suzuki Jimny tohle umí. Vzhled kombinující drsnost, retro a vtipnost, rozměry angličáku, jednoduchá ale bytelná technika, pověst schopného offroadu, roztomilé jméno a křiklavá barva – tomu se odolává těžko. V dnešní době není moc aut, která se neberou vážně, i to přidává Jimnymu na sympatiích.

Interiér Suzuki Jimny

Nasedám a hned se musím smát, jak se auto zakýve. Sáhnu po pásu a zase se kýve. Nákloním se ke schránce spolujezdce a zase. Od začátku tak vnímáte, že sedíte vysoko, že auto je lehké a úzké, a že dráhy odpružení zatraceně dlouhé. U jiného dospělého SUV už bych si do deníčku psal poznámky o měkkém podvozku, ale tady si říkám, že to bude v terénu stát za to (poznámka pro automobilky: dělejte zajímavá auta, hodně jim odpustíme ? ).

Interiér je spíše praktický a bytelný. Před spolujezdcem je madlo na držení, rámečky kolem budíků a kolem výdechů klimatizace se snaží působit drsně, podobně jako třeba u Jeepů, a vládne tu tvrdý plast a velká tlačítka. V kontrastu s tím působí volant známý ze Swiftu nečekaně moderně. Středovému panelu pak vládne dotyková obrazovka infotainmentu (lze ovládat i v rukavicích), která zvládá Carplay/Android Auto. Už v základu tu najdete audio s MP3 a Bluetoothem, klimatizaci a vyhřívaná přední sedadla. Tím ale komfort nekončí. Standardně má Suzuki Jimny i automatické přepínání dálkových světel, systém nouzového brzdění, systém sledování únavy řidiče, sledování značek nebo varování před opuštěním pruhu.

Sedí se tu vysoko, ale máte perfektní výhled ven, a díky hranatým tvarům i přesně víte, kde auto končí. Snad jen dozadu by mohl být výhled lepší, respektive, couvací kamera by pomohla. Volant lze nastavit bohužel jen výškově, ale ani to moc nevadí. Mám dva metry a sedělo se mi tu dobře. Víte jak většinou vypadá třetí řada sedaček u sedmimístných offroadů? Tak přesně tak vypadá už druhá řada sedaček u Jimnyho. Sklopením vytvoří rovnou podlahu kufru, ale musíte si vybrat, jestli chcete sedačky nebo kufr. Pokud volíte sedačky, do kufru se vejdou maximálně tři igelitky s nákupem. Je to daň za mimořádně kompaktní rozměry auta.

Jízda s Suzuki Jimny

O pohon se stará nový atmosferický čtyřválec 1.5 VVT spojený s pětistupňovým manuálem nebo čtyřstupňovým automatem. Výkon 102 koní a krouťák 130 Nm nezní jako moc, ale stačí to. Na okreskách vás nutí pracovat s převodovkou, točit ho, dávat meziplyny a opravdu ho řídit, abyste z něj vytáhli maximum. Přidejte k tomu náklony v zatáčkách, kompaktní rozměry a zadní hnanou nápravu a výsledek je až překvapivě zábavný. Připomínal mi staré francouzské hatchbacky, v tom nejlepším smyslu.

Na dálnici už to taková sranda není. Ve 130 km/h už motor točí 4000 otáček a spotřeba i hluk v kabině stoupají. Ve městě je zase podvozek trochu uskákaný. Ideál je to fakt na úzkých okreskách a hlavně v terénu. Suzuki Jimny sedí na žebřinovém rámu, má tuhé nápravy s vinutými pružinami a pohon všech kol AllGrip Pro. Ten posílá výkon hlavně dozadu a připojuje přední kola když je potřeba. Pro náročnější terén je k dispozici ještě redukce, která se řadí při úplném zastavení, s neutrálem a sešlápnutou spojkou.

Režim 2H se řadí na zpevněné silnici a znamená pohon zadních kol. 4H je do lehčího terénu, kdy se jede vyšší rychlostí a redukční převod není aktivní. 4L je pak stálý pohon všech kol s redukčním převodem pro maximální sílu na kolech. Poslední součást offroadové výbavy jsou velké nájezdové úhly: 37° vepředu, 49° vzadu a 28° přejezdový. Světlá výška je pak 210 mm. V rámci testu jsme se k limitům ani nepřiblížili, jsou daleko.

Cena a závěr

Jimny je k dispozici ve dvou výbavách: Premium za 423 tisíc a Elegance za 469 tisíc. Takže tady máme výborné auto s příjemnou výbavou za hodně slušnou cenu. Hledáte háček? Jsou tu dva. Jimny je beznadějně vyprodaný a čekací doba je obvykle přes rok. Pokud se náhodou objeví skladový kousek, je na něj napálena taková prémie, že je třeba i o polivnu dražší. Jediný skladový kousek v ČR stojí momentálně téměř tři čtvrtě milionu Kč. Tohle je ještě ta lepší zpráva.

Větší problém je, že se svými 154 g CO2/km se ani tento skromný malý offroad nevejde do směšných limitů EU. A protože se jich prodává hodně, ještě o to víc zvyšují Suzuki flotilový průměr emisí. Je tedy pravděpodobné, že se v Evropě přestane prodávat úplně, nebo budou jeho počty dost omezené. Zvažuje se i možnost, že se do zemí EU bude vozit už jen jako lehké užitkové vozidlo kategorie N1, u kterých limity nejsou tak šíleně přísné. V EU prostě nemůžeme mít fajn věci.

A ještě musím říct jednu věc. Suzuki Jimny je subjektivně fantastické auto a oblibu má zaslouženou. Ale pokud s ním chcete jezdit do práce, po městě na nákupy a sem tam po D1, rozmyslete si to dobře. Tohle není retro stylovka do městské džungle. Není extra pohodlné a život s ním vyžaduje kompromisy. Pokud ale bydlíte v horské vesnici a místo do kanceláře jezdíte do lesa, pak neváhejte a kupujte, dokud to jde. Před každou jízdou se budete přiblble usmívat. A o to u aut jde.