Na projížďky kolem svého domova jezdím už snad 15 let. Postupně jsem ve svém okolí objevil Jankóv Vršok, Pezinskou Babu nebo Šturec. Nicméně, až minulý týden jsem objevil svůj osobní řidičský svatý grál. U nás na Slovácku těch hezkých cest na projetí moc není. Ty, co jsou kvalitní a bez výtluků, jsou buď plné provozu, nebo moc úzké, takže svižnější jízda není moc bezpečná a za projížďkami jsem musel jezdit na celodenní výlety.
V sobotu večer, kdy už byla všechna práce v garáži hotová, jsem zasedl k počítači a začal hledat cestu, kam vyrazím v neděli. Po chvilce hledání mě zaujala hezká klikatá cesta u Strážovských Vrchů u slovenské Ilavy. Vyzkouším panáčka Google a hle – to vypadá na krásný nový asfalt! Kliknu o pár kilometrů dále a opět nový asfalt! Ještě prověřím kvalitu asfaltu kolem hraničního přechodu a je jasno. Tohle vypadá na hezký výlet, dokonce když si přivstanu, tak bude stačit půlden.
Budíček nastavuji na 7:00 a sousedy budím výfukem lehce po 8:00. Prvních 20 km jedu opatrně. Přece jen 10l oleje potřebuje na zahřátí nějaký čas. Ještě zastávka na 100 oktan v Luhačovicích a jdeme na to.
První zajímavá a taky ta rychlejší část vede přes Petrůvku směrem na Slavičín, Štítnou nad Vlářím a na hraniční přechod Brumov-Bylnice. Krásný asfalt, táhlé rychlejší zatáčky a občasné horizonty utečou velmi rychle. Pak se musí překonat asi 20 km nezáživného úseku přes Dubnici nad Váhom a Ilavou. Ale odměna bude sladká. Po cestě ještě potkám kolegu v novém Civicu Type-R ale i Maserati Granturismo. Jsem tu tedy správně.
Prakticky od Horné Poruby je cesta samá zatáčka a rovina není delší než 200m. Najdete zde všechno. Horizonty přes zatáčku, klopené zatáčky, mírné zatáčky, ostré zatáčky snad jen úplných „vracáků“ je jen pár. Ale to mi vyhovuje. Mám raději plynulost a řazení mezi 3-4-5. stupněm. Po nádherných 23 kilometrech (!) odbočím směrem na Zliechov a Čičmany. Zase se charakter cesty opakuje a po 10km dorazím na vytipované místo, kde si udělám pár fotek a pokochám se krajinou. Zliechov jen projedu a pokračuji v cestě zpět na Ilavu. Tato část je užší a méně přehledná než první část. Že je to tu vhodnější spíše na pro motorky než pro placatější auto, mě přesvědčí i několik motorkářů. Ale i tak moc hezká a kvalitní cesta.
Kolem 11:00 se zastavuji na oběd v předem vytipováné restauraci amerického stylu v Dubnici nad Váhom, dávám si lahodná žebra za 9€ a přemítám, jak je možné, že jsem na tak nádhernou cestu narazil až teď. Prakticky už od Luhačovic se něco dělo. Celkově jsem najel jen něco kolem 220km a z toho bylo asi 150 extrémně zábavných! Po cestě ještě přemýšlím, jak výborný nápad byl vstát v neděli brzy. Ráno nebyl skoro žádný provoz, ale teď, přes oběd, je to auto za autem a vyloženě otrava. Příště už nikdy jinak.
Horizont před Jestřabím, CZ
Cesta směrem na Valašskou Bělou, SK
Odbočka směrem na Čičmany, SK
